Rudičtí letci v Bitvě o Británii

Rudičtí letci v Bitvě o Británii

Tři rudičtí občané byli aktivními účastníky Bitvy o Británii (Battle of Britain). Byli to dva piloti, Karel Trojáček a Karel Zouhar, a palubní střelec Vincenc Kocman.

Rudice se jim odvděčila za jejich odvahu, statečnost a lásku k vlasti, za kterou bojovali v cizině jako českoslovenští letci na straně spojenců (Anglie, Francie, Sovětského svazu, USA) tím, že jim u rudické školy postavila krásný pomník (dle návrhu D. Rese) a členové jejich rodin obdrželi čestné občanství Rudice.

Po obsazení Československa, porážce Polska a kapitulaci Francie dospěl Adolf Hitler k rozhodnutí obsadit Anglii nasazením všech složek své armády: pěchoty (Wehrmacht), námořnictva (Marien) a letectva (Luftwaffe). Německé letectvo mělo za úkol zlikvidovat anglické překážky, které invazi německé armádě bránily. Proto jako první zahájilo bitvu o Anglii letectvo dne 13. srpna 1940.

Anglie na takovou válku nebyla řádně připravena, a proto uvítala všechny zahraniční letce, kteří byli rozhodnuti proti Hitlerovi bojovat. Z Československa bylo takových letců 980, z nichž 580, převážně letců a příslušníků posádek letadel, padlo v boji. Byli zařazeni do RAF (Royal Air Force - Královské letecké síly), což jim v případě zajetí zaručovalo statut válečných zajatců. Byl to důležitý výdobytek Winstona Churchilla, poněvadž v první fázi těchto střetů hrozila sestřeleným letcům v zajetí smrt.

Bojové odhodlání anglických a zahraničních letců (Čechoslováci, Poláci, Francouzi) spolu s perfektní hlásnou službou o blížících se německých svazech způsobily Němcům tak veliké ztráty (na příklad dne 15. září 1940, který byl vyhlášen dnem "Bitvy o Británii"), že Hitler plán invaze do Anglie odložil a nikdy k ní již nedošlo.

Karel Trojáček (nar. 15.12.1910) je prvním v řadě rudických příslušníků RAF. Absolvoval Voj. akademii v Hranicích v hodnosti poručíka letectva. Po okupaci Československa Hitlerem prošel válčícím Polskem a Francií až do Anglie a byl zařazen do RAF. Podílel se na zformování 311. bombardovací perutě, která měla tři letky o 150 členech létajících a 300 pozemních příslušníků. Již při prvním anglickém nočním náletu na Berlín dne 23. září 1940 byl jeho letoun Wellington při návratu poškozen. Po nouzovém přistání na holandsko - německé hranici se posádka rozptýlila (radista raději spáchal sebevraždu signální pistolí), ale po delší honičce a zradou obyvatel byli všichni pochytáni. K. Trojáček pak prošel řadou koncentračních táborů, když jej statut válečného zajatce zachránil před popravou oběšením. Po ukončení 2. světové války (9. května 1945) se vrátil do Československa. Zastával funkci velitele vojenského letiště ve Kbelích. Po únoru 1948 musel odletět zpět do Anglie, aby unikl zatčení a persekucím, které v padesátých letech komunistické diktatury postihly všechny letce a vojáky bojující v západních armádách.

Karel Trojáček

Druhým letcem a příslušníkem RAF byl Karel Zouhar (nar. 1917). Do Anglie se dostal v hodnosti letce seržanta (Sgt). Po výcviku létal u 111. britské stíhací perutě hlavně na mořském pobřeží. Angličanům se jeho jméno vyslovovalo špatně, a proto jej překřtili na Zou (výslovnost Zú), což při konverzaci mezi letci při akci bylo bez problémů. Jeho stihačky (napřed Hurrican, pak Spitfire) měly 4 kulomety a dva kanony. O Karlu Zou je hodně napsáno v knize Ladislava Zadrobílka "Moje cesta k R.A.F.".

Za statečnost při styku s nepřítelem vyznamenal prezident republiky dr. Eduard Beneš Karla Zouhara válečným křížem.

Po válce se také Karel Zouhar vrátil do Československa, ale ze stejných důvodů jako K. Trojáček se do Anglie vrátil.

Karel Zouhar přijímá vyznamenání z rukou prezidenta dr. Eduarda Beneše

Třetím příslušníkem RAF, pocházejícím z Rudice, byl Vincenc Kocman (nar. 1917). Jako komunista odešel dobrovolně bojovat do Španělska v občanské válce (1936-1939) proti Francovi. Když Franco zvítězil, byl interbrigadista Vincenc Kocman internován s ostatními v táborech. Když vypukla 2. světová válka nesměli tito komunisté na příkaz Moskvy bojovat na straně spojenců Anglie a Francie, poněvadž SSSR měl s Hitlerem uzavřený pakt o neútočení. Teprve když Hitler napadl SSSR v roce 1941, mohli interbrigadisté vstoupit do spojeneckých armád a Vincenc Kocman byl zařazen v Anglii ke 311. bombardovací peruti jako střelec.

Také Vincenc Kocman válku přežil a vrátil se do Československa se svojí manželkou Skotkou Jessie. Za svoji účast ve španělské válce obdržel od prezidenta Klementa Gottwalda řád Bílého lva, ale později pro svoji účast u R.A.F. byl z lidově-demokratické armády propuštěn v hodnosti štábního kapitána. V civilu pak přednášel marx/leninismus na Vysoké škole zemědělské v Brně. Onemocněl ale na leukemii a po několika letech léčby zemřel. Je pochován i se svojí ženou Jessie v Olomučanech.